Kostel Nanebevzetí Panny Marie

Odpočinek je jedním ze zákonů zdraví. Jako nedílná součást mnoha životních rytmů je nezbytný a přirozený. Uvolnění i odpočinek jsou pro člověka k zachování jeho celistvosti nezbytné a nepostradatelné pro jeho vitalitu a zdraví. Doplnit jej můžeme různými praktikami v prohlubování soustředění – meditací. V horách i podhůří najdete několik úžasných míst, kde můžete nejen odpočívat, ale i meditovat. Zbavte svoji mysl všech myšlenek, zastavte se, odpočívejte a třeba i meditujte!

Meditační kaple v [OU]STÍ

Všichni, kteří meditují nebo si rádi odpočinou v krásném a klidném místě, mohou navštívit revitalizovaný park u kostela Nanebevzetí Panny Marie v centru města Ústí nad Orlicí. Máte-li i více času, vezměte si sebou deku a piknikový košík s dobrotami. Toto místo je jako stvořené pro odpočinek, ztišení a načerpání sil. Určeny jsou pro to odpočinkové zóny, které tu jsou vybudovány. Pro vaši zajímavost ještě dodáme, že lze projít přes tento park z centra města k Roškotovu divadlu, národní kulturní památce. Park se nachází na místě starého hřbitova a svému účelu přestal sloužit v roce 1893. Zůstala zde hřbitovní kaple, která byla přejmenována na kapli meditační a zasvěcena sv. Janu Pavlu II. Kaple zve všechny příchozí k meditaci, ztišení a spočinutí. Vyzdobena je malbou i sochami andělů, skleněnou mozaikou a netradičními trubicovými zvony. Meditační kaple vyzařuje sílu života, který je tvořen láskou i obětí a reflektuje úctu k životu od jeho počátků až k jeho závěru. Nová kaple je zasvěcena sv. Janu Pavlu II. I když je její výzdoba moderní, nikterak to neubírá její historické atmosféře ani pietě. Jsou v ní totiž umístěny motivy života a smrti, vzpomínky na ty, kteří už mezi námi nejsou i oslava života. Taková je třeba mozaika od akademického malíře Pavle Šlégra v centru kaple, která je plná veselých až ohnivých barev. Má znázorňovat srdce a tvoří ji 22 tisíc kostiček z kamene a barveného skla. Fresky v kapli znázorňují duše dětí v rukou andělů. Kaple vyzývá k tichu a k meditaci, které je ale možné přerušit zvukem zvonů, které jsou umístěny na stěnách kaple a rozeznívají se lehkým úderem. I zvony mají připomínat obě polohy životní cesty člověka. Zvoní se pro radost, při slavnostech, ale také jako umíráček. Kaple sv. Jana Pavla II., stejně jako orlickoústecký park, je otevřená každý den od rána do hodiny před půlnocí. Nádherné pohledy totiž toto místo nabízí i v noci při umělém osvětlení.

Meditační místnost v Neratově

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově má své kořeny již v 16. století a to díky zázračné moci přikládané milostné sošce Panny Marie a prameni v blízkosti kostela. V roce 1945 však vyhořel a připravoval se k demolici. Díky Mons. Josefu Suchárovi vstal z mrtvých a dnes tu můžete obdivovat unikátní architektonické řešení stavby. Kostel je završen prosklenou střechou, která tam přivádí nové tajemně působící světlo. V nově zpřístupněných věžích najdete „Meditační místnost“. Tento prostor je v nejvyšším dostupném místě kostela. Okna věží nabízí výhled do krásné krajiny, ale nyní můžete také pohlédnout do nitra dřevěné konstrukce nově vybudovaných bání, ocenit řemeslný fortel, který navazuje na tradici barokních tesařů a zamyslet se nad třemi plameny, které k vám sestupují. Plameny vyjadřují seslání Ducha Svatého, které završilo dramatické události evangelií. Číslo tři v myšlenkovém světě všech křesťanů přímo souvisí s pojmem trojjediného Boha. Oheň je snad nejstarším a obecným symbolem Ducha, jeho svobody, energie a schopnosti naplňovat a proměňovat člověka. Biblický výraz „duch“ často přímo souvisí s významy „dech“ nebo „vítr“. A již staří myslitelé si byli dobře vědomi, že „Duch vane, kudy chce“. Prožijte tu chvíle meditace se svým já!

Objevte svůj „ráj srdce“

Krásné místo pro meditaci ve stínu habrů, najdete v Brandýse nad Orlicí.  Přírodní labyrint je situován u pomníku J. A. Komenského učitele národů. Spolek Brandýs ve světě jej vysázel z habru „bludištního“ a jeho půdorys čtverce o rozměru 35 x 35 metrů ukrývá azimutálně pojatou kresbu zemské koule s poledníky a rovnoběžkami, které rafinovaně a přerušovaně komplikují cestu do centra labyrintu.  Zavítat sem můžete až do září. Po úspěšném bloudění uličkami se ocitnete ve středu, v symbolickém „ráji srdce“. V současné době jej tvoří točité kamenné schody. Pro někoho z vás to může být ze začátku pouze bludiště. Zejména při rozhodování se, kterou uličkou se máte vydat, abyste se dostali do jeho středu a nalezli ten svůj „ráj srdce“. Ti z vás, kteří se nechají při bloudění vést svoji myslí, může mít tato cesta labyrintem velice meditační charakter. Přijeďte do Brandýsa a objevte tu svůj „ráj srdce“!

Údolí s bizarními skalisky           

Údolí dlouhé asi 4 km s lehce zvlněným terénem zvané HRADISKA, které naleznete podél Orličského potoka, obklopuje souvislý lesní porost a spojuje Jablonné nad Orlicí a obec Orličky. Místo je významným krajinným prvkem a ideálním místem nejen pro aktivní odpočinek, ale převážně pro pěší turistiku. Již v minulosti představovalo odpočinkové místo pro obyvatele i návštěvníky tohoto kraje. Je široké od 20 do 120 metrů. Vstupem do Hradisek (ve směru od Jablonného) představuje žulová soutěska „Brána“ se skálou „Žižkovou“. Na konci Hradisek se nachází tzv. „Druhá brána“, je to poslední skalisko údolí, pak následují již jen louky před Orličkami. Romantickým údolím prochází Jiráskova turistická stezka a vede tu i cyklotrasa číslo 4069. Bližší poznání Hradisek vám umožní 8 km dlouhý okruh po památečních, historických či tajemných místech. Stezka po straně údolí nabízí romantické výhledy do malebné krajiny. V hradiskách se nachází Žižkova skála, skála Zdeňka, Panská skála, Tlama, Eden, Svatý Bartoloměj, U svatého Václava, U Amba, zahrada Getsemanská, Kazatelna, první a druhá Brána, Anděl strážce, U svaté Anny, u Korýtka. Hradisky se dostanete až do obce Orličky, ležící na úpatí Suchého vrchu, vzdáleného 10 km od Jablonného. Důvodem, proč bylo údolí vyhlášeno v roce 1995 Významným krajinným prvkem, jsou právě nivní louky podél Orličského potoka s bohatým výskytem bledule jarní, několika druhů jeřábníků, kosatce a dalších druhů tvořících velmi pestrá přírodně blízká luční společenstva se značným výskytem vzácnějších a chráněných druhů. Údolí je rovněž domovem některých vzácně se vyskytujících nebo chráněných živočichů - čápa černého, krkavce velkého, výra velkého, ledňáčka říčního, skorce vodního, zmije obecné, užovky hladké nebo rejska horského. Je to místo vděčných procházek pro jejich klid a čistý, lesní vůní pryskyřičných stromů prosycený vzduch. Nejen oko se tu pokochá do clony lesních kulis, zpestřených hebkým a vábným kobercem smaragdových lučin a luk plných kvítí. Po celou délku Hradisk vás provázejí lesnaté hřbety příkrých vrchů. K dovršení celého vábného údolí rozhodila štědrá ruka přírody různé bizarní útvary skla a skalisek žulových i rulových, které se ukrývají ve stínu. Hradiskám příroda také uštědřila vodu v podobě bystrého a  bujaře tekoucího, svými šepotajícími vlnkami, potoka Orličky. Voda krásně olivově zbarvená svým kamenitým dnem i červeným pískem v proudu i tišinách vod pod břehy chová spoustu nádherných, kropenatě v červených plochách zbarvených horských pstruhů. Zajeďte si do Jablonného a vydejte se do údolí HRADISKA. Vezměte si sebou deku a piknikový koš, nasajte vůni této kouzelné přírody a načerpejte energii! 

Nejen samotná příroda nás dobíjí, ať je to slunce, stromy či řeka. Může to být také jedno jediné místo, které se nám nesmazatelně vryje do paměti. Někomu stačí jen procházka se svým čtyřnohým kamarádem či ruku v ruce s blízkým člověkem. V každém koutu Orlických hor a Podorlicka najdete nespočet míst, kde se můžete zastavit, odpočívat, meditovat a čerpat energii. Jsou přívětivé v každém ročním období. Stačí opravdu málo! Zastavte se, vnímejte tu nádheru, odpočívejte, tady je na to čas!

Další zajímavé články z turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko najdete zde.

V rámci projektu Historické věže Kladského pomezí byly v nedávné době zpřístupněny věže ve třech lokalitách v těsné blízkosti česko-polské hranice. Jedná se o věž kostela sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří, obě věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově a věže městského opevnění v Bystřici Kladské.

V obci Orlické Záhoří byla opravena a otevřena k prohlídce s průvodcem věž kostela sv. Jana Křtitele. Mimo krásného výhledu si můžete v půdním prostoru prohlédnout také výstavu obrazů regionu Kladského pomezí. V kostele jsou umístěny i makety tří zmiňovaných míst, které jsou zapojeny do projektu.

Neratovskému kostelu byly navráceny barokní báně, zvony a zpřístupnila se prohlídková trasa, jež vede jednosměrně první věží nahoru a druhou zase dolů. Cestou si užijete nádherná panoramata a zastavit se můžete také v meditační místnosti v nejvyšším přístupném místě kostela. I když je kostel přístupný vlastně neomezeně, věže mají svoji otevírací dobu. Právě otevírací dobu obou věží, technické informace a kontakty naleznete v přiložených plakátcích.

Další zajímavé články z turistické oblasti Orlické hory a Podorlicko najdete zde.

Orlické hory a Podorlicko jsou ideálním místem pro uvědomění si přítomného okamžiku. Zastavte se u nás na místech s krásnými výhledy, které se před vámi otevřou.

Vystoupejte na rozhlednu na Andrlově Chlumu, známou též „Stříbrná krasavice“, která je dominantou města Ústí nad Orlicí a nabízí výhledy nejen na hřeben Orlických hor. Rozhlédněte se z Anenského vrchu a odměnou vám bude výhled na Říčky a Rokytnici v Orlických horách, nebo se nechte očarovat krásným výhledem z rozhledny na Suchém vrchu do širokého okolí i do Kladska. Nezapomenutelný výhled na jižní část Orlických hor a podhůří s dominantou Bukové hory si dopřejte z vyhlídky ze Studeneckých skal.

Nejen rozhledny vám mohou poskytnout takovýto zážitek. Vystoupejte po unikátním kamenném schodišti poutního místa Homol až k nebesům nebo k unikátní pětiboké kapli sv. Jana Nepomuckého, která se týčí na kopci nad městem Letohrad. Rozhlédněte se a otevře se vám výhled, na který jen tak nezapomenete.

Nové výhledy na vás čekají z obou věží kostela Nanebevzetí Panny Marie v Neratově nebo z věže kostela sv. Jana Křtitele v Orlickém Záhoří a to na obě strany hranice.  Pro ty, kteří se nemohou dočkat rozhledny na Velké Deštné, máme dobrou zprávu. Již na podzim 2020 by se měla tato rozhledna realizovat. Na vrcholky Orlických hor, na Sněžku, ale také do Polska, bude možný výhled z nových rozhleden na Novém Hrádku Šibeníku a rozhledny na Feistově kopci v Olešnici v Orlických horách. Inspiraci máte, tak se přijeďte rozhlédnout! 

Vize pana faráře Mons. Josefa Suchára se stává skutečností a Neratov opět mění svou tvář. A to tvář téměř „nejviditelnější“ po skleněné střeše kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Díky projektu Čtyři věže a vysokému nasazení realizačních týmů dochází k postupné obnově průčelí barokního kostela v Neratově. Průčelí má být po rekonstrukci navráceno do původního stavu, tedy do doby před rokem 1945, než kostel vyhořel a byl zničen také poslední zvon. Tvář bude také navrácena oběma věžím kostela – budou osazeny novými barokními báněmi. Věže kostela budou zpřístupněny veřejnosti. Jednou věží vystoupáte nahoru a primárně bude sloužit jako vyhlídkové místo. Do druhé věže se navrátí zvony, a i zde vznikne vyhlídka. Z této věže by měly vést schod dolů, k sestupu.

Po dlouhé době se vrátí do nových bání kostela také dva zvony – Archanděl Michael a Gabriel. Ty vznikly ve zvonařské dílně Tomášková – Dytrychová z Borku u Přerova. Momentálně jsou tyto zvony vystaveny v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Můžete je tak spatřit a prohlédnout si z blízka, a to dřív než budou umístěny do nových bání kostela.

Foto: David Havlíček

www.neratov.cz

Česko-polský projekt, který je pracovně nazván „4 věže“, jehož partnery jsou Obec Orlické Záhoří, Gmina Bystrzyca Kłodzka a Římskokatolická farnost Neratov, využila potenciál dnes veřejnosti nepřístupných významných kulturních památek, které se nacházejí v bezprostřední blízkosti hranice. Do konce letošního roku budou zpřístupněny tři významné objekty kulturního dědictví, které jsou zapsané jako kulturní památky (nad) regionálního významu.  

V Orlickém Záhoří chystají zpřístupnění věže kostela sv. Jana Křtitele, kde vznikne přirozené vyhlídkové místo, ze kterého se budete moci rozhlédnout na obě strany hranice. Úpravou části půdního prostoru nad lodí vzniká prostor pro prezentaci regionu doplněnou o virtuální prohlídky, a těšit se můžete také na makety zajímavých památek.

V Neratově obě věže kostela Nanebevzetí Panny Marie přišly při historické devastaci o původní kopule, dosud měli provizorní zastřešení a pro turisty byla tak nepřístupné. Touto spoluprací v rámci projektu se vše změní. Věže kostela se upravují tak, že budou plně sloužit jako významná turistická atraktivita.

V Bystřici Kladské se restaurují Kladské věže ze 14. století, které jsou součástí městského opevnění. Bystřice Kladská je v regionu jediným místem, kde je dochováno kompletní středověké opevnění, které je významným turistickým cílem. Věž bude plnohodnotným vyhlídkovým místem, buduje se také zázemí pro obsluhu památky a realizují se naučné instalace.

Přijďte nahlédnout a rozhlédnout se!

www.orlickezahori.eu, www.neratov.cz, www.bystrzycaklodzka.pl

Barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie v obci Neratov byl vystavěn mezi lety 1723 a 1733 pro rostoucí popularitu díky zázračné moci, která se přičítala milostné sošce Panny Marie a prameni, který vyvěrá u kostela. Již od 2. pol. 17. století byl Neratov (pův. Bärnwald) významným poutním místem. Tento kostel však v roce 1945 po zásahu střelou Rudé Armády vyhořel, za komunismu bylo rozhodnuto o jeho demolici a jen zázrakem nebyl zbourán, ale naopak opraven. Tím zázrakem byl příchod tajně vysvěceného kněze Josefa Suchára do duchovní služby v Rokytnici v Orlických horách, kterému spadal do správy farnosti i Neratov. Tehdejší stav i historie kostela jej oslovily a začal tak usilovat o obnovu nejen kostela, ale i celého poutního místa. Již v roce 1990 se tak v Neratově konala první poutní mše svatá pod širým nebem na louce před kostelem plný sutin. Faráři Suchárovi se podařilo získat pro myšlenku obnovení kostela své farníky, především čtyři mladé rodiny s dětmi. V roce 1991 se přičiněním těchto rodin a pomocníků z blízkého i vzdáleného okolí sloužila mše svatá pod širým nebem, ale již uvnitř vyklizeného kostela. V roce 1992 se obě rodiny natrvalo přestěhovaly do Neratova, k vlastním dětem si přibraly další do pěstounské péče. Od roku 1992 je toto místo kulturní památkou a usilovně se pracuje na jeho obnově.​ Začalo se tak tvořit společenství, které si vzalo za cíl pomáhat lidem, a vzniklo občanské sdružení Sdružení Neratov, které pomáhá mentálně postiženým dodnes.

Dnes patří kostel k architektonickým unikátům, místo stále přivádí mnoho poutníků, lidé sem jezdí a rádi se vracejí. Na rozdíl od jiných obdobně starých kostelů nepůsobí tak masivním dojmem, spíše naopak – má neobvyklou prosklenou střechu, která do kostela přivedla nové světlo. Toto místo je takové jaké je, díky přátelům a lidem s handicapem, s kterými obnovuje farář Suchár celou vesnici. V kostele se pravidelně slouží bohoslužby, pořádají se tu i různé kulturní akce. Obnovena byla i komunismem přerušená poutní tradice - v polovině srpna se konají poutní slavnosti s duchovním, hudebním i divadelním programem, jedinečnou atmosféru mají v Neratově také vánoční a velikonoční svátky.

​Farnost získala dotaci na projekt Čtyři věže (kromě Neratova jsou do něj zapojené Orlické Záhoří a na polské straně hranice Bystřice Kladská), a tak neratovští budou moci navrátit barokní památce báně a zpřístupní obě kostelní věže pro turisty. Dojde k celkové obnově průčelí kostela včetně schodiště. Do kostela se po desetiletí navrátí také zvony.

Pan farář Josef Suchár, duchovní otec obnovy Neratova si na nás udělal chvíli čas, a tak vám můžeme zprostředkovat malý rozhovor a doplnit něco zajímavého k tomuto projektu.

Pane faráři, cílem projektu Čtyři věže je zpřístupnění obou kostelních věží pro turisty. Co přesně mohou turisté očekávat?

Turisté by měli vystoupat jednou věží nahoru, kde bude vyhlídkové místo. Po lávce se vnitřkem kostela dostanou do druhé věže. Přitom se jim otevře unikátní pohled shora na vnitřek obnovené památky s částečně prosklenou střechou. Do druhé věže chceme umístit zvony, které dosud kostelu chybí. Vznikne v ní i druhé vyhlídkové místo a měly by jí vést schody k sestupu. V těchto věžích, které by měly být zpřístupněny do konce roku 2018, by měl vzniknout také galerijní prostor na různé výstavy.

Je součástí tohoto projektu i průčelí kostela a schodiště?

Ano, mělo by dojít také k celkové obnově průčelí kostela. Nyní jsou věže zastřešené provizorně a schodiště v nich zcela chybí. Měla by proběhnout sanace zdiva a okenních oblouků, protože je to vše zničené. Bude to hodně náročné, a kdyby se to podařilo, tak by průčelí kostela zase získalo svou původní dominantnost. 

Pane faráři, zvony se také vrátí na své místo díky tomuto projektu?

Ano, měly by být dva, jeden asi 350 kg, a druhý asi 170 kg.

Dočetli jsme se, že jste pane faráři jedním z osmi osobností, které mění svět a dělají věci, jež mají význam. Co si myslíte o takovéto nominaci? (www.zalezinatom.cz, na stránkách FORBES http://17vyjimecnych.forbes.cz/11-josef-suchar je zajímavý článek, který tento dokument doplňuje).

Jsem vděčný všem, které zaujme Neratovský příběh a podpoří ho. Dostat se do společnosti těchto oceněných, je u mě spojeno s pocitem radosti a vděčnosti, ale i nespravedlnosti vůči všem mým spolupracovníkům, protože Neratov nejsem já, ale My. Všichni pracují a vytváří Neratovský příběh a já pak dostávám ceny. Trochu se za to stydím a prosím Hospodina, aby jim to vynahradil a nějak to uvedl na pravou míru.

Zapamatovali jsme si jednu větu z rozhovoru s Vámi na Forbes … „Hospodin občas najde nějakého osla, který to táhne dál. Na mně dokazuje svoji všemohoucnost tím, že umí pracovat i s tupým nářadím“.  Tím, že jsme se osobně potkali, tak musíme podotknout, že opravdu nejste ani osel, ani tupé nářadí. Jak vlastně opravdu odpočíváte?

Asi jste se špatně dívali. Nebo zafungoval „Neratovský zázrak“. Vidět v tom druhém to krásné a uvěřit, že to tak opravdu je.        

Odpočinek, já k tomu mám své relaxační přístroje. Jako třeba čtrnáctitunový bagr, nebo teleskopický nakladač, motorovou pilu a podobné hračky pro velké kluky. Jo a tuhle, když mě naštvali na stavbě, tak jsem si musel udělat radost a tak jsem si koupil starou tatru autojeřáb.  To je pak relaxace.

Můžete nám na sebe prozradit nějakou „neřest“? Třeba, že pojídáte každý večer tabulku čokolády…

Mám moc rád filmové pohádky pro malé i pro velké jako scifi, fantazy, kovbojky i akční. To jsem asi hodně divnej.

Velice Vám, pane Sucháre, děkujeme za milý rozhovor, přejeme Vám i všem Vašim kolegům v Neratově spoustu sil a energie do další práce, a našim čtenářům doporučujeme návštěvu tohoto krásného a mystického místa.

www.neratov.cz